Mé anglické knižní poprvé.

Harry Potter. Moje knižní láska. V tomto případě přesněji druhý díl. Pamatuju si, že do té doby jsem měla z anglických knížek hluboký respekt, takže když se mi povedlo zdolat Tajemnou Komnatu od A do Zet in English, cítila jsem se jako vítěz maratonu! V necelých sedmnácti letech takový výkon!

No dobrá, vy se možná budete smát, ale pro mě to byl vážně docela úspěch – s angličtinou jsem začínala v podstatě na dvakrát a moje sebevědomí mi tehdy nesahalo ani po kotníky. Však o tom taky píšu ve svém příběhu.

Jenže i když jsem se po přečtení Harryho cítila jako ředitelka zeměkoule, můj život otočily naruby jiné zájmy a povinnosti, a tak jsem se dostala z fáze čtecí na dlouhou dobu především do fáze taneční. Ke knížkám, především těm anglickým, jsem se dostala až mnohem později – když jsem se po státnicích odstěhovala do Anglie.

Byla jsem v nové zemi, bez přátel, s mizivými úsporami a spoustou volného času.

Tehdy jsem se díky náhlé změně prostředí docela plácala v osobních potížích. Neměla jsem vůbec čistou hlavu a potýkala jsem se se spoustou existenčních otázek. Scházel mi nějaký zásadní cíl…

A tak jsem tehdy sáhla po výzvě 101 cílů za 1001 dní. Jedním z těch, které jsem si sepsala, bylo přečíst ročně 30 nových knížek. A když jsem neměla žádné dostupné v češtině, zbývala logicky angličtina. Koneckonců, žila jsem v domě, který počtem výtisků, které se v něm nacházely, neměl daleko do antikvariátu. Můj muž i jeho maminka jsou totiž typickými „hromadiči“ knih. Prostě bookhoarders, no.

Když jsem vybírala své první kořisti, brala jsem velký ohled na své neexistující sebevědomí. Podotýkám, že i po státnicích z angličtiny bylo v tomto jazyce stále na bodu mrazu. Vybírala jsem si tedy knížky pro děti a náctileté. Jo, jo já vím!

I mně bylo zpočátku sice trapně, ale postupně jsem zjistila, že to vážně fungovalo. Knížky se četly v podstatě samy a já měla čím dál větší radost z toho, kolik celých kousků už mám za sebou. Seznam přečtených knih se prodlužoval, cíl z výzvy se plnil a mé sebevědomí mi rostlo. Výhra na všech frontách. No a dneska? Mou výzvou je 50 knih ročně a většina bývá v angličtině! Je ze mě zběhlý English bookworm!

Tady je 5 tipů, jak se knihomolem v angličtině můžete stát i vy!

1. Vybírejte si jednoduché knížky.

Klidně začněte u literatury pro nejmenší. Co je komu po tom, že máte na kontě patnáct anglických leporel?? Je to patnáct knížek v angličtině! Propracujte se k náročnější četbě časem. Máte-li malou slovní zásobu, zhruba jako anglické dítě, pak čtěte knížky vhodné pro anglické děti! Jak prosté!

Pamatujte, že nejde o to uchvátit svým čtením vaše okolí. Nejdřív totiž musíte přesvědčit svůj vlastní mozek, že jste úžasní čtenáři v cizím jazyce. 😉 Až získáte kýžené sebevědomí, budete se postupně moct rozhlížet po náročnějších knížkách.

Nejde o to uchvátit svým čtením vaše okolí. Nejdřív musíte přesvědčit svůj vlastní mozek, že jste úžasní čtenáři. Tak získáte kýžené sebevědomí!

Jste-li už teď na o něco lepší úrovni angličtiny, vybírejte si knížky pořád o něco méně náročné, než byste četli běžně. Na začátek radím hledat ideálně v oblasti young adult. Slovní zásoba pořád ještě není tak náročná, ale přeci jen už skýtá dostatečnou výzvu.

2. Odložte slovník.

Nepotřebujete ho. Zdržoval by Vás. Není totiž potřeba rozumět naprosto všem slovíčkům. Já všem slovíčkům taky pořád nerozumím. Nebrání mi to ve čtení ani v nejmenším! Čtu totiž tak, abych pochopila obsah, o čem příběh je.

3. Čtěte staré známé příběhy.

Ideální tip pro ty, které neznalost slovíček v textu stále rozčiluje. Doporučuju totiž vždy zpočátku číst knížky, jejichž příběh znáte. Buď jste ho viděli zfilmovaný nebo jste danou knížku četli v češtině. Je to vcelku jedno. Respektive – zfilmovaná podoba stačí pokročilejším a uvolněnějším čtenářům, kterým stačí znát obsah jen zhruba. Knižní předloha pomůže těm méně jistějším, protože máte v povědomí více detailů.

4. Mějte po ruce český překlad.

Pokud patříte mezi ty, co si se slovíčky stále nevěří a cítí se lépe s nějakou berličkou na dosah, tak není problém. Dělejte cokoli, co Vám pomáhá cítit se při čtení pohodlně! Jděte  tedy spíše do anglické knížky, jejíž český překlad ideálně vlastníte doma v tištěné podobě. K ní pak můžete utéct v případě, že se při čtení zaseknete nebo nemáte pocit, že správně chápete nějakou pasáž. Spousta lidí takto preferuje knížky s jednou stránkou v češtině a s druhou v angličtině. Může být. Já tohle nezkoušela. Rozhodně ale nedoporučuju v české verzi hledat neustále. Nezapomeňte – čtete zpočátku jen kvůli obsahu a nesklouzávejte k vypisování nové slovní zásoby.

5. Čtěte pro radost!

Nezapomínejte, že pokud si z toho uděláte nepříjemnou povinnost, nebude vás to bavit, znechutíte si to, knížku odložíte a už se ke čtení v angličtině nejspíe nikdy nevrátíte. Knížky jsou kamarádi do nepohody. Pomáhají nám budovat sebevědomí. Pro někoho jsou lásky.

A na závěr rada: Take it easy.

Nespěchejte na sebe. Chce to čas a cvik. Prostě… Practise, practise, practise. Ono to přijde a bude to stát za to. 🙂

Tak co? Máte pocit, že byste si troufli na knížku v angličtině?

Nebo už jste něco v angličtině zvládli? Jak vám to šlo? Pochlubte se u nás ve facebookové skupině 🙂

Přeji hodně odvahy ke zdolávání stránek popsaných překrásnou angličtinou!

Good luck!