Všechno má svůj čas aneb Proč na sebe nespěchat

Bác! To mě plácl přes čumák takový ten velký AHA moment, když jsem si četla jeden citát o tom, jak lidi chtějí mít všechno hned a hledají zkratky a zázračné pilulky a jsou naštvaní, když není vše okamžitě skvělé.

Vzpomněla jsem si totiž na sebe před pár dny. Nedávno jsem začala studovat online kurz o podnikání, ale jak už to bývá, do mých plánů se mi přimotal i reálný život… A mně v kurzu pomalu ale jistě ujížděl vlak.

Přestala jsem být sama se sebou trpělivá.

Můj mozek byl na mě naštvaný! „Chci to mít všechno hotovo. Jde mi to ale pomalu! Jsem jak slimák! Všechno mi to utíká a já nestíhám!“ No, prostě kolotoč sebeobviňování a výčitek. Procházela jsem velkým, temným údolím v hlavě. Určitě to znáte a víte, že z těchto myšlenek se nahoru do pozitivna šplhá teda pěkně blbě.

No a teď si tak s odstupem prohlížím tu svou situaci a užívám si svou AHA vlnu. Pokolikáté už si uvědomuju, že mám tendence sama na sebe vyvíjet velký tlak?? Nedělá to jen moje okolí. Můžu si za spoustu věcí sama. Kolikrát jsem si to už říkala.. Ale to OPRAVDOVÉ poznání, že si dokážu způsobit takhle jednoduše taková velká muka i sama, přišlo až teď. A já si ho prohlížím a koumám, co s ním. Zamýšlím se…

A tohle mě k tomu tématu napadá:

Nemá smysl spěchat.

Vytváříme na sebe příliš velký tlak, který nás zpětně svazuje a odrazuje. Znáte to, když na vás něco nebo někdo tlačí? Nelíbí se vám to, znechucuje vás to, máte tendence od toho utíkat, odsunout to a prokrastinovat… Spojíte si s tím negativní pocity.

Napadá mě taky, že tohle je jedním z velkých problémů při snaze naučit se jazyk. Znechutíme si ho sami! Nejenže na nás vyvíjí neúměrný tlak naše okolí („musíš se to naučit, budeš to potřebovat, nedomluvíš se, nenajdeš práci,..“). Vždyť my si tu angličtinu dokážeme dokonale zprotivit i vlastním arzenálem výčitek. „Zas nic neděláš! Teď máš volno, ale místo učení se čučíš na net! Už ses to naučila? Všichni kolem tebe jedou jak draci! Brzdíš ostatní!“ ..

A tak bych Vám ráda řekla – vykašlete se ve svém snažení na časové plány, které jste si v hlavě vytyčili. Projděte si tu svou hlavu a prozkoumejte, jestli tohle není právě tím důvodem, proč se nehýbete dál. Uvědomte si to a pak pošlete takové myšlenky do háje.

Místo toho jeďte vlastním tempem. Protože tak je to dobře. Vše má svůj čas.

A hlavně: Ať už děláte angličtinu nebo něco jiného, jde o to, abyste se u toho především cítili dobře. Protože jsme od přírody naprogramovaní k tomu, abychom se vyhýbali nepříjemným situacím. Užívejte si své tempo a užijete si i výsledky své práce.

A na závěr – chvalte se za každý drobný krůček k cíli. Výčitky nesnášíme, ale na pochvaly a odměny slyšíme všichni! 🙂

Vaše „krotitelka angličtiny“